Dlouho jsem si přála pejska, až jednou mamčin spolupracovník říkal, že jeho fena čeká štěňátka a že by nám mohl dát. Tak jsme s mamkou souhlasily. Nevěděli ještě, jestli štěňata budou čistokrevná, nebo kříženci, ale to nám bylo jedno. Fenka byla bíglice, ale připletl se k ní kromě bígla ještě nějaký černý pes, takže nevěděli, co se narodí.

29.4.2011 se narodila fence čistokrevná štěňata bígla. Bylo jich, myslím, osm. Jedno hezčí než druhé. Řekli nám, že nám dají toho prvního narozeného, ale já jsem chtěla štěňátko flekaté. Takže jsem si vybrala jiného a pojmenovala jsem ho Alfík. A potom mu už tak říkali.

7.7.2011 nám chovatel přivezl Alfíka a ještě jednu fenku, kterou chtěl ukázat v práci, takže místo Afíka jsem musela hlídat i fenku Mijunku. Mijunka byla černě zbarvená s flíčky a Alfík byl flekatý a připomínal m malou kravičku těmi fleky. Byl ale moc hezký. Tak mamka odjela i s chovatelem a já se starala o štěňata. Kocourek* se jich samozřejmě bál a tak jsem musela občas jít domů, podívat se, co kocourek dělá. A tak štěňata si hrála, dokonce se šla Mijnka i vykoupat do zahradního jezírka. Někdy kolem oběda usnuli a já si je brala na klín (spíše Mijunku, protože Alfíka si užiji dost, ale mazlila jsem se i s ním). Když přijela mamka, tak mne pochválila, že jsem se o štěňata dobře postarala a pak přijel chovatel a odvezl si Mijunku.

A tak se z Alfíka stal časem pěkně zlobivý pejsek, který kouše květiny, stahuje prádlo ze šňury a pěkně zlobí. Ale já ho mám stejně moc a moc ráda.

*o kocourkovi se dočtete v článku "kocourek"